Náš klient Richard, občan Spojeného království, nás nedávno požádal o pomoc při zajišťování českého občanství. V rámci tohoto procesu jsme požádali úřady o ověření české státní příslušnosti Richardova zesnulého otce, který žil na území Československa do roku 1938.
Richard spolu se svým synem Anthonym usilovali o získání českého občanství, přičemž jejich motivací bylo uctění památky jeho otce a navázání na rodinné dědictví.
Rádi bychom se s vámi podělili o pozoruhodnou cestu Jindřicha, jehož životní příběh je svědectvím o houževnatosti a odvaze.
Jindřich se narodil v roce 1910 na území dnešního Rumunska, které bylo tehdy součástí Rakouska-Uherska, protože jeho otec tam sloužil jako ředitel sboru v kostele. V důsledku toho je jeho rodný list v maďarštině, která je dodnes hlavním jazykem tohoto regionu.
Po vypuknutí první světové války se rodina přestěhovala domů do Prahy, kde se Jindřich narodil v roce 1919. Tam žil až do roku 1938. Když začala německá okupace Československa, Jindřich opustil svou vlast. Útočiště našel v Polsku, kde vstoupil jako dobrovolník do polské armády v roce 1939. Po německé invazi do Polska uprchl do Sovětského svazu, aby následně utekl i odsud po napadení Sovětského svazu Německem. Jeho cesta vedla přes Palestinu, Zanzibar, Kapské město a Freetown, až se nakonec dostal do Glasgow ve Spojeném království. Tam se mu podařilo vstoupil jako pilot do českého svobodného letectva v rámci RAF a statečně sloužil až do konce druhé světové války. Jindřich žil ve Velké Británii až do své smrti v roce 1999.
Vzhledem k obtížné výslovnosti svého jména v angličtině přijal Jindřich jméno „Henry“. Avšak i toto zjednodušené jméno se v Anglii ukázalo jako příliš neobvyklé v kombinaci s jeho tam nezvyklým českým příjmením, což ho vedlo k tomu, že si i toto příjmení legálně změnil a přijal příjmení své britské manželky v roce 1949.
„Vlevo nahoře: maturita na gymnáziu
Uprostřed: Můj otec si prohlíží partituru s mým dědečkem Jindřichem Vodvářkou ve zkušebně, když Jindřich starší hrál na kontrabas v České filharmonii.
Vpravo nahoře: Průkazová fotografie po příjezdu do Skotska po internaci v Sovětském svazu doslova bez ničeho kromě oblečení, ve kterém stojí.
Vlevo dole: svatba v jeho důstojnické uniformě RAF s mou matkou Beatrice Joan Redfern Robertsovou v roce 1945.
Vpravo dole: poválečný výzkumný inženýr a vynálezce.“ – Anthony
Po jeho odjezdu z Československa se po jeho dokladech shánělo gestapo. Později, po změně režimu, komunistická policie údajně učinila totéž, což mělo za následek, že bylo zničeno mnoho dokumentů, které potvrzovaly jeho státní příslušnost.
Richardova motivace spočívá v silném rodinném dědictví a hrdosti na svého československého otce. Proto usiloval o získání českého občanství, jež by mohl následně získat i jeho syn.
“Jindřichova členská legitimace Aeroklubu Praha. On a jeho spolužáci z polytechniky se kvalifikovali jako piloti, protože věděli, že se blíží válka. Jméno mého otce je zapsáno na památníku Létající lvi v Praze. Když jsme si s Anthonym přišli v lednu pro české pasy, byl jsem dojat, že to vidím.” – Richard
Po roce práce na případu jsme získali doklady o občanství nejen pro Richarda a jeho syna Anthonyho, ale také pro Anthonyho tři děti. Na základě těchto dokumentů jsme pro klienty získali i jejich české rodné a oddací listy. České pasy byly vyřízeny ze dne na den během jejich krátké návštěvy v Praze a později i pro vnoučata zpět v Londýně.
Pro české migranty není změna jména/příjmení ničím neobvyklým, ale i když je legální, může změna jména představovat administrativní problém při prokazování úřadům. Zničení/ztráta starších dokladů může rovněž zkomplikovat řízení o udělení občanství, neboť břemeno dokladování leží na straně klienta. Hromada řádně ověřených a legalizovaných požadovaných dokumentů může být pro žadatele, který není zvyklý na českou byrokracii, také překvapivá, a proto je o to výhodnější mít partnera, který žadatele s náležitou péčí provede.
Bylo pro nás veliké potěšení pomoci rodině znovu se spojit s jejich dědictvím a zajistit jim české občanství.
Šťastný konec získání českého občanství Richarda a Anthonyho
