Ukrajinským uprchlíkům se u nás líbí a zaměstnavatelé o ně mají, vzhledem k nedostatku lidí určitých profesí na trhu práce, velký zájem. 30. března 2023 jim skončí vízum za účelem dočasné ochrany, které umožňuje volný přístup na trh práce. Nikdo zatím neví, jak se pak Česká republika zachová.
Všichni doufáme, že tou dobou bude válka dávno u konce. Pokud ne, měli bychom jim umožnit podání žádosti o jiný pobytový titul na území našeho státu. V opačném případě budou muset odjet požádat, jak to chodilo dříve, přímo na Ukrajinu, čekat tam i několik měsíců na vyřízení a jejich zaměstnavatel na ně bude muset počkat.
„Naše Ukrajince“ tady potřebujeme
K dnešnímu dni pobývá v České republice podle úřadů něco kolem 300 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Práci se jim hledat daří a zaměstnavatelé o ně mají nemalý zájem, především proto, že jsou ochotni nastoupit na dlouhodobě neobsazené pozice, ke kterým se Češi příliš nehrnou, což je přirozený jev u zemí s vysokou životní úrovní, kterou už ČR také je.
Na opačné straně spektra pracovního trhu, kde je nedostatek vysoce kvalifikovaných zaměstnanců, zastávají Ukrajinci pozice odborníků a specialistů. Dlouhodobě platí, že Ukrajince nenajdeme jen na stavbě, ale velmi často v kancelářích nadnárodních inženýrských nebo softwarových firem. Můžeme tak říct, že vliv, který mají pracující Ukrajinci na českou ekonomiku je obecně pozitivní.
Otázkou je, jak bude celá situace vypadat po třicátém březnu 2023. V ten den totiž končí platnost víz za účelem dočasné ochrany, a nabízí se hned několik scénářů, podle kterých může Česká republika směrem k ukrajinským uprchlíkům postupovat.
Nejprve je třeba říct, že v momentě, kdy bude konflikt na Ukrajině pokračovat, Česká republika se určitě nerozhodne vyhnat všechny Ukrajince zpět na válečné území. Myslím si, že i když to momentálně není možné, půjde určitým způsobem vízum prodloužit. V případě, kdy však bude situace na Ukrajině taková, že umožní bezpečný návrat, může dojít k ukončení dočasné ochrany.
Jenže co potom?
Jak už jsem zmiňoval, velké procento Ukrajinců si u nás zaměstnání našlo, a řada z nich se tu aktivně podílí na naší ekonomice s vidinou, že zde zůstanou natrvalo. Pro Český trh práce, který není ani zdaleka nasycen, jsou to výborné zprávy, jelikož hlad po kvalifikovaných zaměstnancích je stále obrovský.
Zásadní problém představuje fakt, že jsou víza dočasné ochrany opravdu jen dočasnou výhodou, která nemůže být „předělána“ na běžné povolení k pobytu. Jinými slovy řečeno, současná úprava reagovala na nastalou situaci, kdy vláda potřebovala co nejdříve implementovat řešení, jak pobytu uprchlíků legalizovat a co nejlépe je integrovat do společnosti. Jejich další setrvání v zemi pak zůstalo otázkou budoucnosti.
Ministerstvo vnitra už situaci řeší a dle dostupných informací by v případě ukončení válečného konfliktu chtělo umožnit podání žádosti o jiný pobytový titul přímo na území České republiky. Ukrajinským občanům by to významně zjednodušilo administrativu a ve svém zaměstnání by tak mohli volně pokračovat. V opačném případě by byla situace o něco složitější. Stejně jako budoucnost zaměstnání, které zde ukrajinští obyvatelé vykonávají.
Museli by totiž o nové pobytové povolení zažádat osobně na ambasádě České republiky na Ukrajině, což by mohlo vést k nesouladu mezi koncem platnosti dočasné ochrany a vydáním nového pobytového oprávnění. A to by pro zaměstnaného Ukrajince vedlo až k dočasnému ukončení zaměstnání. Nesměl by tak u nás pracovat do doby, než mu bude vydáno nové pracovní a pobytové povolení.
Za současné situace na trhu práce si dovolím odhadnout, že by na své zaměstnance, kteří čekají na vydání povolení zaměstnavatel počkal. Na druhou stranu by delší výpadek zaměstnance jistě způsobil zaměstnavateli ekonomické ztráty, a bylo by tak pro něj jednodušší obsadit pozici někým jiným.
Mirek Mejtský, partner Petyovský & Partners Corporate Immigration s.r.o.
